Mozkové vlny
Mozkové vlny
Lidský mozek lze chápat (mimo jiné) jako emitor elektromagnetických vln. Každý jistě zná zařízení zvané EEG (elektroencefalograf), které dokáže tyto impulzy zaznamenávat a měřit. Odborník dokáže z výsledků EEG relativně přesně určit psychický stav člověka a rozpoznat většinu psychických chorob.
Elektromagnetické vlny vysílané mozkem pokrývají spektrum nazývané často ELF (Extreme Low Frequencies, tedy extrémně nízké kmitočty) a vymezené přibližně od 0,5 do 40 Hz. Slovo "přibližně" by mělo správě být tučně, kurzívou a třikrát podtržené, protože je samozřejmě u každého jedince zcela odlišné (to zatím brání širšímu používání detektorů lži na bázi EEG). Spektrum ELF se dále dělí na čtyři části, které charakterizují čtyři stavy (hladiny) mysli.
Beta (13 až 40 Hz)
Jedná se o "normální" hladinu, v níž se nacházíme po drtivou většinu bdělého stavu. Kolem maximálních frekvencí (přes 30 Hz) se nacházejí tzv. negativní pocity (podráždění, agrese, vztek, strach, stres). Beta je běžný stav, který je příznačný pro otevřené oči, kdy posloucháme nebo myslíme, řešíme problémy, uvažujeme, děláme rozhodnutí, zpracováváme informace z okolního světa. Beta má relativně široké rozpětí, dělíme je na:
- Nízká beta (12-15 Hz) – Stav relaxovaného soustředění zaměřeného dovnitř.
- Střední beta (15-18 Hz) – Je to stav pohotovosti, ale ne předrážděnosti.
- Vysoká beta (nad 18 Hz) – Projevuje se pocity ostražitosti a předrážděnosti.
Alfa (8 až 13 Hz)
Uvolněný, ale soustředěný stav. Do něj se lze dostat především hypnózou nebo meditací, ale někteří lidé jsou toho schopni pouhým přetočením očí směrem vzhůru. Informace, které jsou nám sděleny v alfa-hladině, se do paměti zapisují velice spolehlivě a pevně (jedná se o druh podprahového vnímání - člověk si neuvědomuje proces učení, ale jen jeho výsledky). Při převládající hladině alfa se subjekt cítí uvolněně a klidně. Je to základní rytmus, vyskytující se u zdravých dospělých lidí v relaxovaném stavu. Je přítomna téměř stále po třináctém roku života, kdy je dominantní. Alfa se objevuje kdykoli je člověk bdělý, ale aktivně nezpracovává informace. Patologicky se pak vyskytuje zejména u dětí s poruchou pozornosti. Aktivita alfa vln se zvýší při zavření očí nebo při hlubokém dýchání. Po otevření očí se opět její aktivita snižuje. Při přemýšlení a počítání alfa také klesá.
Théta (4 až 8 Hz)
Stav velice hlubokého soustředění, kterého lze docílit pokročilou meditací nebo intenzivně prožívanou modlitbou. Pokud máte zájem jej vyzkoušet, dobrou možností jsou východní systémy cvičení typu jógy nebo tai-či. Tato mozková frekvence je spojována s kreativitou, intuicí, ale patologicky též s denním sněním, úzkostí a depresemi. Častější výskyt je u dětí do 13 let. Théta aktivita je výrazná při meditaci a hlubokém vnoření do sebe. Též se vyskytuje při emocionálním vzrušení a je také normální během některých fází spánku.
Delta (0,5 až 4 Hz)
Je nejnižší frekvencí. Objevuje se standardně při třetí a čtvrté fázi NONREM spánku (hluboký spánek). Tato aktivita je též pozorována během intenzivního myšlení. Její patologická složka se objevuje ve stavech bezvědomí nebo po mozkových zraněních. Je dominantní frekvencí pro děti do jednoho roku. Snížením delta aktivity roste bdělost a naopak větší množství během dne, znamená ospalost a problémy se soustředěním.Donedávna platila teze, že hladina delta se dostavuje pouze během nejhlubšího spánku. Nejnovější výzkumy však ukázaly, že ti nejmoudřejší kněží asijských náboženství (např. někteří jogíni nebo lámové) jsou schopni se do ní dostat sérií fyzických a psychických cvičení, a nejen to. Dokáží v tomto stavu dokonce komunikovat s okolím a po "probuzení" si vše jasně vybavují. Tyto mozkové frekvence doprovázejí procesy obsahující tělesnou regeneraci.
Gama (nad 36 Hz)
Tato frekvence je přítomna v celé části hlavy. Zdá se, že se podílí při řízení mozkových procesů, podporuje učení a umožňuje mentální ostrost a podílí se na správném fungování paměti. Dříve se myslelo, že souvisí pouze s úzkostnými stavy či mimořádným vypětím.